Kapacity nemocnic pro léčbu těžkého průběhu COVID-19 bezprostředně limituje počet personálu. Zejména zdravotních sester, z nichž řada zůstala po zavření škol doma s dětmi.
Nemocnice rozmýšlejí plány pro případ výskytu vysokého množství pacientů s těžkým průběhem onemocnění novým koronavirem COVID-19. Ministerstvo zdravotnictví připravuje nákup dalších asi 150 ventilátorů. České nemocnice podle aktuálních zjištění ministerstva zdravotnictví disponují 3500 ventilátory pro podporu dýchání. Jak ministr zdravotnictví Adam Vojtěch opakuje, je to více, než kolik mají v Itálii. Právě v Itálii se při prudkému nárůstu nemocných ukázalo, že počet ventilátorů nestačí, a ne všichni pacienti, kteří by je potřebovali, se k nim podle svědectví lékařů dostali.
Ve Všeobecné fakultní nemocnici dostatek lůžek s vybavením pro umělou plicní ventilaci necítí jako vážný problém. „Rozšíření počtu ventilovaných lůžek jsme schopni zajistit z vlastních zdrojů; omezením nebude množství ventilátorů, ale dostupný obsluhující personál,“ uvádí mluvčí nemocnice Marie Heřmánková. Právě dostatek personálu bude klíčový. Jeho přítomnost na pracovišti přitom neovlivňuje jen to, jestli zůstává zdravý, ale i epidemiologická opatření. K otázce, zda už zvažují pro navýšení kapacity omezení plánovaných výkonů, Heřmánková uvedla: „K omezení plánovaných výkonů by mohlo dojít přirozeným vývojem: pokud personál zůstane doma z důvodu karantény nebo z důvodu omezení výuky na školách nebo dojde k navýšení počtu infikovaných v ČR nad únosnou mez.“
Hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek popsal, jak se krajské nemocnice připravují na situaci, kdy by intenzivní péči potřebovalo více pacientů. Aktuálně krajské nemocnice mají podle jeho slov 83 ventilovaných lůžek. Infekční oddělení je z nich pouze v Uherskohradišťské nemocnici. Pokud by bylo potřeba, stala by se sběrnou nemocnicí pro všechny pacienty s COVID-19 v kraji a její běžné pacienty by převzala jiná pracoviště. „Věřím, že nedojde k tomu, že budeme muset vyblokovat celou Uherskohradišťskou nemocnici, ale jsme na to připraveni,“ citovala hejtmana ČTK.
V Krajské nemocnici Liberec mají podrobný plán organizace intenzivní péče. „Pokud bude korona-pozitivní pacient indikován k umělé plicní ventilaci, bude uložen na oddělení ARO a pacienti, kteří tam v té době budou hospitalizováni, budou přesunuti na JIP chirurgie, potažmo JIP interních oborů a JIP neurocentra. Budeme mobilizovat i JIP gynekologie, která bude zálohou. Další zálohou budou dospávací pokoje,“ popsal ředitel liberecké nemocnice Richard Lukáš. „Předpokládáme, že v takové situaci nebude prováděna selektivně operativa, a proto jsme přesvědčeni, že personálu na zajištění intenzivní péče, tedy anesteziologů a anesteziologických sester, bude dost,“ dodal.
Také tady se projevilo na počtu sester to, že byly pro děti uzavřeny školy. „Kvůli uzavření mateřských a základních a středních škol se snažíme zmapovat situaci, nakolik ohrozí sesterskou přítomnost v naší nemocnici. Zpočátku bude jistě obtížné zajistit dětem, které by byly jinak ve školách, jinou péči než doma,“ poznamenal ředitel Řičář.
S úbytkem personálu v souvislosti se zaváděnými epidemiologickými opatřeními se potýkají v řadě nemocnic. Náměstek ministra zdravotnictví prof. Roman Prymula uvedl v DVTV příklad z jedné nejmenované nemocnice. „Po návštěvě Itálie zůstalo v karanténě 80 sestřiček a poté, co jsme zavedli opatření ve školách, řeklo dalších 250 sester, že musí zůstat doma s dítětem. Řešíme akutně zaváděním malých dětských skupin v nemocnicích,“ popsal Prymula.
Zlínský kraj vytváří místa pro hlídání dětí zdravotníků, pracovníků v sociálních službách a případně výhledově i pro děti hasičů a policistů. V Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně, kde pracuje asi 2200 lidí, podle hejtmana Čunka zůstalo doma 53 maminek.