Navýšení plateb za státní pojištěnce bude využito na udržení výše úhrad poskytovatelům zdravotních služeb na úrovni dohod pro rok 2020 i jako motivace poskytovatelů zdravotních služeb k poskytování všech dočasně odložených zdravotních služeb, uvádí ministerstvo.

Vláda schválila novelu zákona, která zvyšuje platby státu za takzvané státní pojištěnce. Návrh teď půjde k zrychlenému projednání v parlamentu.

Od 1. června letošního roku podle návrhu dojde k navýšení odvodu za jednoho státního pojištěnce za kalendářní měsíc o 500 korun, od 1. ledna 2021 pak o dalších 200 korun. Zvýšení plateb by při odhadovaném počtu necelých 6 milionů státních pojištěnců znamenal letos nárůst státních výdajů o zhruba 21 miliard, v příštím roce pak (oproti nulovému navýšení) okolo 50 miliard korun.

Pokud se bude významně měnit počet státních pojištěnců kvůli nárůstu nezaměstnanosti, může se částka vydávaná státem měnit v řádu až stovek milionů korun, odhadují autoři návrhu.

„Finanční podpora ze státního rozpočtu umožní zachovat stávající dostupnost, rozsah a kvalitu zdravotní péče,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Určitě nechceme, aby úhrady v příštím roce byly kráceny, ale aby byl nějaký nárůst i do budoucna. Zdravotnictví je velká priorita, potřebujeme ho stabilizovat,“ řekl.

Dále ministerstvo uvádí, že dodatečné finanční prostředky budou využity na udržení výše úhrad poskytovatelům zdravotních služeb na úrovni dohod pro rok 2020, na mimořádné výdaje na zajištění zdravotních služeb souvisejících s šířením koronaviru, na navýšení výdajů pro rok 2021 pro segmenty zdravotních služeb, které byly nejvíce dopady mimořádných opatření zasaženy i jako motivace poskytovatelů zdravotních služeb k poskytování všech dočasně odložených zdravotních služeb.

Podle důvodové zprávy k návrhu by mohla finanční injekce pomoci také plošnějšímu zavedení nového CZ-DRG do úhrad. Od toho si ministerstvo zdravotnictví slibuje zajištění efektivnějšího vynakládání finančních prostředků za akutní lůžkovou péči a „finanční stabilitu nemocnic, jejichž současně nastavené úhrady jsou pod kalkulovanými náklady projektu DRG restart“.

Podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha ale původní plánovaný růst nákladů zdravotních pojišťoven pro rok 2020 téměř o 12 procent je třeba částečně revidovat. „Aktuálně dochází k mimořádnému a významnému poklesu poskytované zdravotní péče v březnu a dubnu. Mimořádné ohodnocení týmů, které se věnují léčbě a testování COVID-19 je plně na místě, ale je to stále jen malá část našeho zdravotnictví, zbytek obvykle poskytovaných služeb se nyní významně výkonově propadl. Po zpřesnění všech dopadů bude na místě diskuse o případné mimořádné změně úhradové vyhlášky pro letošní rok,“ uvedl Friedrich pro MT.

Zdravotní pojišťovny měly na konci února na všech fondech na svých účtech dohromady 62 miliard korun. Finanční polštář ale podle ministerstva zdravotnictví nevystačí na tak dlouhou dobu, jako tehdejší rezervy při krizi po roce 2008. „V případě předchozí krize po roce 2008 byly disponibilní zůstatky zdravotních pojišťoven rozpouštěny postupně v období následujících pět let, což umožnilo udržet dostupnost zdravotních služeb na velmi vysoké úrovni i v období krize. Nástup současné krize je ovšem natolik prudký, že sytém veřejného zdravotního pojištění se prakticky okamžitě dostane do situace, v níž se při předchozí recesi nacházel právě až po uplynutí poměrně dlouhého období,“ uvádí se v důvodové zprávě k návrhu navýšení plateb za státní pojištěnce.