V nemocnicích, ale i sociálních zařízeních či školách, je málo nutričních terapeutů, kteří se zabývají výživou. Do studia tohoto zdravotnického oboru jich nastoupí ročně asi 150. Někteří ale odcházejí mimo zdravotnictví a pracují v poradenství. U příležitosti otevření experimentální dietní kuchyně, která bude sloužit studentům tohoto oboru na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, řekla Dana Hrnčířová z tamního Ústavu hygieny.

„Ve většině státních nemocnic jsou třeba jen jeden či dva (nutriční terapeuti) na několik oddělení. Potom se nemohou specializovat na jednotlivé obory a nemají čas na pacienty,“ uvedla. Studie ukazují, že až 40 procentům pacientů v nemocnicích celosvětově hrozí podvýživa. Vede často k prodloužení pobytu v nemocnici nebo horším výsledkům léčby. Odhadované zdravotní a sociální náklady na komplikace, které působí, mohou být v ČR až 60 miliard korun za rok. Někteří lékaři si podle Hrnčířové důležitost správné stravy při léčbě velmi dobře uvědomují, jiní méně.

Škála diet, které se v nemocnicích podávají, je přitom velmi široká. Podle Hrnčířové je asi dvanáct základních, které si nemocnice různě upravují. „Žádný pevný rámec pro všechny nemocnice v současné době neexistuje,“ dodala.

Ministerstvo zdravotnictví založilo pro nemocniční stravu pracovní komisi. „Cílem je, aby do konce roku vznikl doporučený postup pro ministerstvem přímo řízené nemocnice,“ řekl začátkem listopadu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Měly by podle něj obsahovat metodiku pro výpočet personálních potřeb, nákladů na stravovací den nebo seznam doporučených diet. Současné standardy podle něj pocházejí z 50. let, byly jen mírně upraveny.

Nutriční terapeuty vzdělávají v bakalářském studijním oboru kromě 3. lékařské fakulty, která ho otevřela letos v říjnu, také 1. lékařská fakulta a fakulty v Brně, Ostravě nebo Českých Budějovicích. Zájem často násobně převyšuje kapacitu otevírané třídy. Základem studia jsou předměty zaměřené na výživu a nemoci s ní související nebo na složení potravin. Mají i praktické předměty, 3. lékařská fakulta je bude vyučovat i v nově otevřené dietní kuchyni.

Státní zdravotní ústav, který některé své objekty poskytuje sousedící fakultě, podle jeho ředitele Pavla Březovského investoval do úpravy prostor pro experimentální kuchyni asi 17,5 milionu korun, což je asi 55 procent nákladů. Další část šla z dotace ministerstva zdravotnictví a evropských fondů.

Odborníci upozorňují, že mezi nutričním terapeutem a výživovým poradcem je zásadní rozdíl. Nutriční terapeut je vysokoškolsky vzdělaný zdravotník, poradenstvím se může zabývat kdokoliv, kdo si zařídí živnostenský list. Někteří mají kurzy, ale jejich délka i kvalita může být velmi různá. „Navíc výživový poradce může pracovat výhradně se zdravými lidmi, což málokdo ví a v praxi je to často porušováno,“ uvádí Hrnčířová