Musím se v první řadě tvrdě ohradit proti tvrzení pana ministra Adama Vojtěcha ohledně průměrných mezd a platů. Na posledním setkání s pracovníky ve zdravotnictví přiznal, že průměry mezd v obchodních společnostech nemají na ministerstvu k dispozici. Nás, kteří pracují za mzdu, je téměř polovina z celkového počtu zaměstnanců ve zdravotnictví. Účelově tak ministr zkresluje situaci zdravotníků.

Kdybych byla laikem, tak se také ptám, proč ty odbory chtějí víc? Náš odborový postoj bohužel nechápe ani odborná veřejnost, například různá sdružení ambulantních lékařů atd. Postoj a razantnost zaměstnanců zejména v obchodních společnostech je zcela pochopitelný. V minulých letech nedostali napříč všemi profesemi ani jednou avizovaná procenta, jako tomu bylo ve státním sektoru! Základní mzdy jim byly zvýšeny daleko méně a později, například až od dubna.

Mohu uvést příklad z naší nemocnice, kdy jsme se v dohodování se zaměstnavatelem nedostali pro rok 2017 na více než 2 % mzdy pro sanitáře. A to měli dle Ministerstva zdravotnictví dostat 10 %. Tolik je to demotivovalo, že se zvýšil jejich odliv. A podobná situace byla i u dělníků.

Odpovědnost má jednoznačně stát
V dalším roce, kdy jsme slyšeli od vedení, že opět nemají peníze na potřebné navýšení, jsme zapojili do našeho jednání i vedení Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR a pracovní skupinu při Ministerstvu zdravotnictví, aby se tok peněz přes pojišťovny prověřil. Výsledkem byla skutečnost, že naše slavná úhradová vyhláška opravdu neposkytuje potřebné peníze pro navýšení mezd na skutečný počet zaměstnanců.

Vždy slyšíme ze strany vedení nemocnice, že peníze z pojišťoven v době rozhodování o výši mezd nemají k dispozici, a proto nám je nemohou slíbit. Dostávají totiž úhrady z pojišťoven, kde jsou zahrnuty i náklady na mzdy, s několikaletým zpožděním. Dále vedení neví, zda ke konci roku nebudou muset část peněz pojišťovnám vracet. Opět jsme se tedy byli nuceni dohodnout se na nižších procentech nárůstu mezd. Financování nemocnic obchodních společností je tedy složitější, ale již na to odmítáme dál doplácet!

Ministr zveřejňuje jen výběrové informace
Management nemocnic se musí rozhodovat, o kolik se mohou navýšit mzdy, aby mohlo dojít zároveň k výstavbám či renovacím již starých nevyhovujících prostor! Tato fakta pan ministr už raději nezveřejňuje! O to víc nás zaráží, že zaměstnavatelé těchto menších nemocnic byli proti plošnému navyšování mezd a platů, a tak tedy přijdou o balík peněz, které by mohli spolu s odborovými organizacemi přerozdělit všem! Přitom dle slov politiků stát do hospodaření akciovek nemá možnost zasahovat, ale předhazovat jim nástrahy může.

Jedna z pastí na zaměstnavatele je ze strany tvůrců legislativy na spadnutí. Jedná se o nešťastnou změnu v kompetencích praktických sester. Mají 4 roky středoškolského vzdělání a nemají kompetence k mnoha výkonům, které může dělat jen všeobecná sestra s vyšším vzděláním. V praxi je toto nereálné dodržovat, a tak ty výkony přesto dělají!

Dostatek zaměstnanců? Jen na papíře!
Další zarážející věcí je údaj, kterého se někteří ředitelé nemocnic drží, a to jsou minimální počty pracovníků na konkrétních pracovištích. Ten vytváří dojem, že mají zaměstnanců dostatek!

Všichni ale víme, že je to jen díky masivnímu porušování zákoníku práce, a to jak u sester, tak i u lékařů. Panují zde letité přežitky, kdy zaměstnanec přistupuje na nezákonné praktiky, kterými se utápějí přesčasové hodiny apod.

Pokud by zdravotníci začali trvat na dodržování zákoníku práce a měli se držet pouze svých kompetencí, ošetřovatelská a lékařská péče i provozy ve všech nemocnicích by se zhroutily.

Proto se v našich požadavcích obracíme na tvůrce legislativy. Jedině oni mají mandát rozhodnout o lepších podmínkách zaměstnanců ve zdravotnictví. Rozhodně nevydíráme, jen upozorňujeme vládní představitele na současný stav.

Odbory svou práci dělají
Stabilizace směnných pracovníků je na místě, ale zároveň je důležité ohodnotit i práci těch ostatních. Navýšení 5 % není pro nikoho důstojné! Zvláště pro zaměstnance v nemocnicích a.s., kteří z toho uvidí jen zlomek.

V závěru ještě nelze nereagovat na komentář ministra Adama Vojtěcha, ve kterém vyzval odboráře, ať konečně dělají svojí práci a vyjednávají se svými zaměstnavateli. Jsou za to odboroví předáci placeni.

Tak za prvé svoji práci děláme. Připravujeme se na schůzky v rámci kolektivních vyjednávání ve svých osobních volnech. Jednání probíhají přibližně od listopadu do března. V mém případě jsem na pozici směnné sestry na chirurgické ambulanci na plný úvazek. A kolektivní vyjednávání je jen pouhým zlomkem odborové činnosti. A zadruhé nemáme za to, že pracujeme ve výborech odborových organizací, ani korunu!

Bc. Martina Netrvalová

předsedkyně základní organizace OSZSP ČR, Nemocnice Tábor, a.s