Úhrady pro nemocnice příští rok porostou přinejmenším o pět procent, zlepší se úhrada urgentních příjmů a jednodenní chirurgie. Ministr schválil úhradovou vyhlášku.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch oznámil, že podepsal a odeslal k publikování úhradovou vyhlášku pro rok 2020. Zatímco většina menších segmentů se se zdravotními pojišťovnami dohodla na úhradách v rámci dohodovacího řízení, pro nemocnice akutní i lůžkové péče leželo rozhodnutí přímo na ministerstvu. Do ústavní péče přitom jde zhruba 60 procent všech nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní služby.

Vzhledem k tomu, že během dohodovacího řízení některá sdružení nemocnic souhlasila s posledním návrhem zdravotních pojišťoven, vycházelo ministerstvo zdravotnictví při psaní vyhlášky právě z tohoto návrhu. Proti byli zástupci Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN), která sdružuje zhruba 125 členů, naopak lidé ze Sdružení soukromých nemocnic, Asociace nemocnic ČR a Asociace krajských nemocnic se s návrhem spokojily.

Vyhláška znamená pro nemocnice akutní péče navýšení úhrad minimálně o pět procent proti referenčnímu roku 2018. Ministerstvo zdravotnictví v původním návrhu pojišťoven udělalo jen několik drobných ústupků požadavkům AČMN.

„V segmentu poskytovatelů akutní lůžkové péče dochází k meziročnímu růstu úhrad o zhruba 13 miliard korun. Tento růst umožňuje plošný růst tarifních platů o tři procenta a zároveň umožňuje směřovat část prostředků do nezbytných investic,“ uvádí mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. O růstu tabulkových platů ovšem vláda zatím nerozhodla a proti navrhovanému tříprocentnímu růstu protestují odbory.

„Nedohodli jsme se v dohodovacím řízení především proto, že jedna z asociací šla úplně jiným směrem. Snahou Sdružení soukromých nemocnic bylo, abychom se dohodli, ne abychom válčili. Chtěli jsme domluvit například změny ohledně jednodenní péče, což se podařilo,“ uvedl Vladimír Drvota, předseda Sdružení soukromých nemocnic. „Jsme zvědavi, jak dopadne tlak odborů na navýšení peněz, které by měly jít do mezd. Chtěl bych upozornit, že opakované navyšování platů a mezd vedlo k jejich eskalaci a má to negativní dopad, že není dost finančních prostředků na budovy a zdravotnickou techniku,“ dodal Drvota.

Náměstkyně ministra Helena Rögnerová potvrdila, že jednodenní péče bude vyhláškou upravena tak, aby ji nemocnice mohly poskytovat. „Jednodenní chirurgie v nemocnicích zatím nebyla dobře uchopena. Nově by mělo stát za to zřídit jednodenní chirurgii,“ uvedla Rögnerová. Pro zdravotní pojišťovny je jednodenní chirurgie v současné personální situaci, jaká v nemocnicích panuje, způsobem, jak zajistit lepší dostupnost zdravotních služeb. Proto byly ochotny přistoupit na vyšší platby za ni.

Dále podle Rögnerové konečné znění vyhlášky částečně zmírní přístup k regulacím úhrad za péči, kterou poskytnou nemocnice nad limit, tedy úhrad takzvané nadprodukce. „Nemocnice dostanou lépe uhrazenou péči, kterou poskytnou nad rámec úhradové vyhlášky,“ uvedla náměstkyně.

Kromě toho se větší počet nemocnic dostane na zvýšenou základní sazbu určenou pro nemocnice se specializovanými centry. Týkat se to může některých krajských nemocnic se specializovanou péčí. Zároveň se základní sazby jednotlivých nemocnic sbližují, když se zvyšuje spodní hranice základní sazby. To pomůže nemocnicím, které ji historicky měly hodně nízko. Zlepšit se mají také úhrady urgentních příjmů v rámci vytyčené sítě urgentních příjmů v republice.

Novinkou pro nemocnice bude příští rok platba tisíc korun za převzetí každého pacienta od záchranné služby bez ohledu na to, jestli bude tento pacient nakonec hospitalizovaný. Dosud nemocnice za pacienta, kterého nepřijaly na lůžko, úhradu nedostávaly. Cílem je podpořit nemocnice, které zajišťují dostupnost péče ve 24hodinovém režimu.

Nemocnice budou v roce 2020 povinně vykazovat markery CZ-DRG (tzv. nového DRG podle projektu DRG Restart). Zároveň se bude vykazovat i podle „starého“ IR-DRG, to ovšem jen do konce příštího roku.

Nově se podle vyhlášky budou podle CZ-DRG v roce 2020 hradit některé výkony chirurgické a onkologické, a stejně jako v letošním roce i porody. Tyto DRG skupiny budou hrazené případovým paušálem podle CZ-DRG bez limitu. „Počítá se s tím, že v příštím roce se začne hradit péče podle CZ-DRG v některých malých skupinách a v následujících pěti letech se budou nabalovat další skupiny jako sněhová koule,“ uvedl ministr Vojtěch. Aktuálně se zvažuje, že ve výsledku budou pro úhrady podle CZ-DRG existovat dvě základní sazby pro dva typy nemocnic podle toho, jak moc specializovanou péči poskytují.

Úhrady mají být více cílené

V následné lůžkové péči dojde k navýšení o 1,3 miliardy korun. Poprvé byly v tomto segmentu stanoveny bonifikace za kvalitu, konkrétně za nadstandardní personální a technické vybavení. Na vyšší úhrady bude mít nárok takové zařízení, kde bude méně lůžek na pokoji, kde budou elektricky polohovatelná lůžka, o pacienty bude pečovat sestra specialistka na hojení ran, nutriční terapeut a podobně.

Podle úhradové vyhlášky mají jednotlivým segmentům růst úhrady o pět až deset procent, domácí péči až o dvanáct procent.

Jak uvedl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich, vzhledem k podobě úhradové vyhlášky a predikcím ekonomického vývoje pojišťovny neočekávají, že by v roce 2020 ještě více navyšovaly své rezervy. To potvrdil i Vojtěch. „Neočekáváme, že rezervy budou v příštím roce ještě růst. V příštích letech z nich budeme postupně ukrajovat. Cíl je nikoli rozdat peníze plošně, ale tak, aby se zvýšila kvalita a dostupnost pro pacienta,“ uvedl ministr.

V roce 2020 očekává ministerstvo zdravotnictví, že půjde do zdravotnictví 350 miliard korun, z toho 75 miliard korun ze státního rozpočtu za takzvané státní pojištěnce. Platba státu se příští rok zvýší podle již schváleného zákona o 3,5 miliardy korun. Jestli porostou platby státu do zdravotnictví i v dalších letech, je zatím nejisté. Vojtěch o tom zahájí v nejbližších dnech jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou. Preferuje vytvořit dlouhodobý automatický mechanismus navyšování plateb za státní pojištěnce. Jasno by mělo být do konce roku.

Krizový štáb, ve kterém jsou sdruženy zdravotnické odbory, Asociace českých a moravských nemocnic, Charita ČR, Diakonie Českobratrské církve evangelické, Asociace domácí péče ČR, Česká asociace sester, sekce domácí péče, Národní rada osob se zdravotním postižením a další spolky, odstartovala kampaň s názvem 9 proti kolapsu zdravotnictví. Objíždí regionální nemocnice a kritizuje, že do zdravotnictví jde v Česku nízký podíl HDP. „Úhradová vyhláška, kterou se chystá ministerstvo zdravotnictví vydat, rozhodně nezajistí pokrytí skutečně vynaložených nákladů na zdravotní péči v jednotlivých regionech a ty budou tak vystaveny nemalým problémům. AČMN v dohodovacím řízení vždy a všude jasně deklarovala navýšení v akutní péči o 12 procent meziročně, tedy nárůst o 17 procent vůči roku 2018 a v následné péči o 1000 Kč na jeden ošetřovací den jako rozdíl mezi reálnými náklady a úhradami zdravotních pojišťoven v souladu s provedenými analýzami,“ uvedl před časem Eduard Sohlich, předseda AČMN.