Nedostatek kvalifikovaného personálu je podle KDU-ČSL výrazným problémem českého zdravotnictví. Poslanec Vít Kaňkovský by například chtěl posílit roli školitele na interních odděleních nemocnic. Řekl to na dnešní tiskové konferenci ve Sněmovně. Potíže vidí také ve vzdělávacím systému lékařů. S ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) chtějí lidovci dnes diskutovat na plénu Sněmovny.

Kaňkovský nevnímá jako hlavní hrozbu financování zdravotnictví. „Co je nový fenomén, o kterém se hovoří minimálně dva nebo tři roky, je narůstající personální krize v podstatě u všech poskytovatelů zdravotní péče,“ uvedl. Zejména v regionálních nemocnicích je podle něj velký nedostatek lékařů, sester i dalšího personálu.

Kaňkovský je bývalým ředitelem havlíčkobrodské nemocnice, ve které dál působí. „Běžně se setkávám s pacienty, kteří mají akutní revmatologické potíže. Čekací doba na revmatologické vyšetření pro nově zaregistrovaného pacienta z kraje Vysočina je šest až osm měsíců. A to ještě pacienty většinou posíláme mimo kraj Vysočina,“ uvedl.

Jedním z konkrétních kroků, který by podle Kaňkovského bylo potřeba ve zdravotnictví udělat, je posílení role školitele. „V běžné okresní nemocnici máte třeba 25 lékařů interního oddělení, ale z toho pouze pět až šest má plnou kvalifikaci. Chybí školitelé. Jestli já bych něco viděl jako velmi pozitivní kroky směrem k mladším lékařům, tak v rámci mzdových předpisů posílit roli školitele. Aby školitel, když v běžné pracovní době nestíhá mladé školit, třeba po pracovní době s nimi dvě hodiny zůstal a rozebíral s nimi složité pacienty,“ navrhl Kaňkovský s tím, že tento krok by ministr zdravotnictví udělat mohl.

„Před víc než dvěma roky byly novelizovány oba zákony týkající se vzdělávání jak lékařů, tak zdravotních sester. Ale jak dlouho jsme čekali na ustanovení nových akreditačních komisí? Některým oddělením už doběhl termín jejich akreditace a nebyla schopna si o ni znovu požádat, protože v té době nefungovala akreditační komise,“ jmenoval další problém Kaňkovský.

V současnosti se hojně diskutuje také o financování zdravotnictví v příštím roce. Do sektoru by příští rok mělo jít 350 miliard korun, meziročně o 26 miliard navíc. Podle odborů chybí i po navýšení asi 19 miliard, pro domácí péči 600 milionů korun a pro sestry v sociální péči 300 milionů. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu uvedl, že z rezerv zdravotních pojišťoven půjde příští rok sedm miliard z plánovaného meziročního navýšení. Podle něj je možné uvažovat ještě až o šesti miliardách navíc.

Rezervy pojišťoven ale budou podle Babiše potřeba také na narovnání plateb nemocnicím, až se bude zavádět místo paušálních plateb hrazení péče za diagnózu, takzvaný DRG systém. „Bude stát 20 miliard ročně,“ řekl předseda vlády.

Vojtěch čerpání rezerv dlouhodobě odmítá, jsou podle něj potřeba v případě zhoršení ekonomiky. Také podle poslance Bohuslava Svobody (ODS) by rozpuštění rezerv pojišťoven mohlo v době krize způsobit kolaps sektoru. „Zdravotnictví potřebuje úplnou změnu systému – od té nejmenší ordinace praktického lékaře až k tomu nejmodernějšímu specializovanému zařízení,“ uvedl v dnešní tiskové zprávě.