Psychiatr prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc. a chirurg doc. MUDr. František Vyhnánek, CSc. dostali pamětní medaile Univerzity Karlovy. Prosincové a zároveň v roce 2019 poslední zasedání Vědecké rady Univerzity Karlovy mělo i svou slavnostní část. U příležitosti životních jubileí byly dvěma skvělým lékařům ze 3. lékařské fakulty UK uděleny pamětní medaile za významné celoživotní dílo.

Pamětní medaile dne 19. prosince převzali psychiatr prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc. a chirurg doc. MUDr. František Vyhnánek, CSc. Protože jsou obě lékařské osobnosti spojeny s 3. lékařskou fakultou UK, ujal se jejich představení před vědeckou radou Petr Widimský, děkan fakulty. Vedle výčtu nejdůležitějších mezníků vývoje kariéry obou lékařů ocenil zejména jejich profesionalitu a vědeckou či pedagogickou činnost. „Cenu stavím na post nejvyšší. Hned vedle ocenění, která dosud mám od České chirurgické společnosti a Slovenské chirurgické společnosti za 47 let, po kterých jsem, a to až do současnosti, pracoval…

INDIVIDUÁLNÍ LÉČEBNÁ TERAPIE POD DOHLEDEM LÉKAŘE - Základem jáchymovské léčby jsou koupele v termální minerální radonové vodě vhodně kombinované s nejmodernějšími metodami fyzikální terapie a odborné rehabilitace, které společně podporují a pomáhají obnovit ztracené nebo oslabené funkce organismu.

Lázeňská léčba probíhá pod dohledem lékaře podle předepsaného individuálního léčebného programu. Na základě vstupního vyšetření vám lékař předepíše ty nejvhodnější procedury s využitím radonových koupelí a rehabilitace. Při lázeňské léčbě respektujeme charakter choroby, individuální rozdíly a stupeň postižení. Léčbu doplňuje moderní diagnostické a terapeutické vybavení a profesionální personál, který je pečlivě školen, má dlouholetou praxi a citlivě přistupuje ke všem pacientům. Pro maximální efekt lázeňské léčby doporučují lékaři strávit v lázních dva týdny dvakrát ročně nebo tři týdny a u některých diagnóz čtyři týdny jednou za rok. Pro nastartování léčebných účinků radonové terapie je…

Obměna jednoho z největších a nejtěžších přístrojů proběhla v jihlavské nemocnici. Šestitunový gigant opustil po deseti letech areál nemocnice, aby ho nahradil novější a modernější přístroj. Nová magnetická rezonance zrychlí vyšetření a lékaři díky ní mají přesnější diagnostiku.

„Výměna magnetické resonance za nový moderní přístroj zapadá do systému péče o obyvatele našeho kraje. Nová pracoviště v posledních letech vznikla v havlíčkobrodské, třebíčské i novoměstské nemocnici. Efektivní využití moderních přístrojů a kvalitní vyšetření bez dlouhých čekacích dob je nyní v rukách zdravotníků a na spolupráci vedení nemocnic,“ říká Jiří Běhounek, hejtman Kraje Vysočina. „Vyšetření pomocí magnetické rezonance patří mezi moderní zobrazovací metody. Vyniká především vynikajícím kontrastním rozlišením jednotlivých tkání, schopností odlišit od sebe i tkáně s velmi obdobnou strukturou. V praxi to znamená nejen například vynikající odlišení bílé a šedé hmoty mozkové, ale rozlišení normální…

Co nás čeká příští rok? Pokud vám něco ušlo, máme pro vás tři novinky.

ENeschopenka je už za dveřmi Už je to tady – začíná se 1. ledna 2020.Pacienti se na tento krok už těší, I když lékaři mají obavy, že přechod na celý systém bude ze začátku náročný a že ne všechno bude fungovat tak, jak má. Pokud by vše fungovalo, měl by se zjednodušit tok informací mezi jednotlivými institucemi, které do procesu vydávání neschopenek vstupují. Proto se nezapomeňte o všem pořádně informovat a připravit se. Více informací najdete na portálu České správy sociálního zabezpečení. Změní se předpisování léčiv na recept Nová vyhláška o předpisování léčiv přinese od roku 2020 několik změn. Jedná se hlavně o změny související s vydáváním tištěných receptů. Vydávání receptů se od začátku nového roku bude řídit novou vyhláškou vyhláškou č. 329/2019 Sb. Listinné recepty už nebudou muset být nově opatřené razítkem daného lékaře. V místě pro razítko bude stačit potřebné údaje vytisknout nebo vypsat. U…

Dětské léčebny v Luhačovicích patří k největším v České republice. Celková kapacita je 278 lůžek a řadí se tak k největším dětským léčebnám v ČR. V loňském roce se zde léčilo okolo 1800 dětí.

Léčí se zde děti již od 1,5 roku věku s respiračními onemocněními, obezitou, nemocemi zažívacího ústrojí, ale i kožními a onkologickými onemocněními. Lázeňská léčba je založena na využívání účinku zdejších jedinečných minerálních vod i přírodních klimatických podmínek. Nedílnou součástí léčby je rehabilitace, hydroterapie, fyzikální léčba a edukace. Lázeňská péče uvedených onemocnění je u dětí plně hrazena všemi zdravotními pojišťovnami v ČR. Zdravotní pojišťovna hradí lázeňské léčení, celodenní stravování a ubytování. Délka lázeňské léčby je 28 dní. Děti do 6 let přijíždějí na lázeňskou léčbu s doprovodem většinou s jedním z rodičů, jejichž pobyt je také plně hrazen zdravotní pojišťovnou. Od roku 2013 akciová společnost Lázně Luhačovice investovala do modernizace dětských léčeben částku…

Vzdělané sestry přejímají činnosti vymezené dosud lékařům. Jsou platnými členkami zdravotnických týmů a jsou schopny pracovat i zcela samostatně. S rozvojem ošetřovatelství se mění jejich kompetence, tomu je potřeba přizpůsobit i vzdělávání.

Na mezinárodní konferenci „Vzdělávání sester 30 let poté“ pořádané ke kulatému výročí sametové revoluce zazněly 29. listopadu na 3. LF UK prezentace mapující vývoj vzdělávání sester i nové výzvy, které před touto profesí stojí. Dřív vycházelo ze středních zdravotnických škol ročně 4 000 až 5 000 sester plně připravených pro praxi, kompetentních a požívajících respektu veřejnosti. O respekt nyní musejí znovu bojovat, stejně jako o širší kompetence spojené s jejich narůstajícím vzděláním. Vedou se diskuse, zda sestře stačí vzdělání z vyšší odborné školy, či dokonce ze školy střední, či zda je žádoucí mít sestru vysokoškolsky vzdělanou. Co je v této polemice podstatné, ošetřovatelství ruku v ruce s medicínou pokročilo a vyžaduje sestru vzdělanou a…

V nemocnicích, ale i sociálních zařízeních či školách, je málo nutričních terapeutů, kteří se zabývají výživou. Do studia tohoto zdravotnického oboru jich nastoupí ročně asi 150. Někteří ale odcházejí mimo zdravotnictví a pracují v poradenství. U příležitosti otevření experimentální dietní kuchyně, která bude sloužit studentům tohoto oboru na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, řekla Dana Hrnčířová z tamního Ústavu hygieny.

„Ve většině státních nemocnic jsou třeba jen jeden či dva (nutriční terapeuti) na několik oddělení. Potom se nemohou specializovat na jednotlivé obory a nemají čas na pacienty,“ uvedla. Studie ukazují, že až 40 procentům pacientů v nemocnicích celosvětově hrozí podvýživa. Vede často k prodloužení pobytu v nemocnici nebo horším výsledkům léčby. Odhadované zdravotní a sociální náklady na komplikace, které působí, mohou být v ČR až 60 miliard korun za rok. Někteří lékaři si podle Hrnčířové důležitost správné stravy při léčbě velmi dobře uvědomují, jiní méně…

CHCETE BÝT V OBRAZE? Stáhněte si kompletní přehled pracovních nabídek a dalších zajímavých informací z oboru zdravotnictví v PROSINCOVÉM vydání ZAMĚSTNÁNÍ ve ZDRAVOTNICTVÍ. NEBO registrujte svůj e-mail v sekci NEWSLETTER k automatickému měsíčnímu odběru

Ve dnech 3. 12. 2019 a 4. 12. 2019 se v Praze konal již 14. ročník odborné konference „Efektivní nemocnice 2019 – Strategie zdravotních pojišťoven, nemocnic a ambulancí“. Tato pozitivně laděná odborná akce byla určena zřizovatelům, ředitelům a řídícím pracovníkům zdravotních pojišťoven a nemocnic, představitelům akademické sféry a vedení pacientských organizací v České a Slovenské republice. Konferencí již tradičně provázel pan Daniel Takáč, televizní moderátor a zúčastnilo se ji více než 700 hostů.

Záštitu nad letošní odbornou konferencí přijali prezident České republiky Ing. Miloš Zeman, dr. h. c., předseda vlády České republiky Ing. Andrej Babiš, místopředsedkyně vlády a ministryně financí JUDr. Alena Schillerová, PhD., předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Mgr. Radek Vondráček, ministr zdravotnictví České republiky Mgr. Et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, ministryně zdravotnictví Slovenské republiky doc. MUDr. Andrea Kalavská, PhD. a rektor Univerzity Karlovy v Praze prof…

Hlavní město a Městská část Praha 1 připravují vznik Metropolitní nemocnice Na Františku. Provoz stávající Nemocnice Na Františku by mělo od 1. ledna 2020 převzít hlavní město, s městskou částí nyní hledá nejvhodnější variantu majetkoprávního uspořádání. Na základě analýzy zdravotních služeb navrhuje radní Milena Johnová v nemocnici zřídit lékařskou pohotovost s lékárnou, oddělení ARO a urgentní příjem.

„Praha dosud ve zdravotnictví nehrála důstojnou roli, to chceme změnit. Metropolitní nemocnice Na Františku se stane základním kamenem lepší spolupráce pražských zdravotnických zařízení, která pro pacienty bude znamenat zlepšení dostupnosti zdravotní péče. Pražská záchranka příliš často nemůže předat své pacienty, protože v nemocnicích není volné místo. Vybudování urgentního příjmu a výjezdového stanoviště záchranky v Nemocnici Na Františku by rozhodně přispělo k řešení tohoto problému. O obojím jednáme se zdravotními pojišťovnami a ministerstvem zdravotnictví. Navíc plánujeme do…