Nemocnice Kutná Hora se nachází v okrajové části historického města Kutná Hora a nabízí tak krátkou dojezdovou vzdálenost z Prahy a okolí. Provoz akutního lůžkového interního oddělení a chirurgického oddělení je podpořen nezbytným komplementem (anesteziologicko-resuscitační oddělení, oddělení radiodiagnostiky, oddělení klinické biochemie a hematologie, rehabilitační oddělení). Součástí nemocnice je oddělení LDN a paliativní péče. 1. 11. 2019 bylo otevřeno pětilůžkové pracoviště lůžek Následné intenzivní péče, které vzniklo transformací části lůžek multioborové JIP. Nemocnice disponuje třemi vysoce vybavenými operačními sály a centrální sterilizací, urgentním příjmem, CT, ultrazvukovou vyšetřovnou a vlastní lékárnou. Přímo v areálu nemocnice se nachází záchranná a pohotovostní služba, heliport a řada specializovaných ambulancí jak nemocniční, tak privátní sféry. Pro pacientky hospitalizované v nemocnici je v areálu ambulance pro gynekologická konsilia.

V kutnohorské nemocnici byla…

Krajskou zdravotní, a. s. – Masarykovu nemocnici v Ústí nad Labem, o. z., a Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) spojuje od 1. dubna 2020 již dvanáct klinik. Nově k současným jedenácti klinickým pracovištím přibyla Ortopedická klinika Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a. s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o. z. Jejím přednostou se stal MUDr. Tomáš Novotný, Ph.D.

„Krajská zdravotní a ústecká univerzita dlouhodobě usilují o to, aby se ústecká Masarykova nemocnice stala nemocnicí univerzitního typu. Ustavování klinik jako společných pracovišť je v současnosti tou správnou, logickou cestou, jak mohou obě strany toto úsilí naplňovat. Objekt Fakulty zdravotnických studií ústecké univerzity navíc v budoucnu bude přímo v areálu Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, což je jeden z mnoha dalších kroků směřujících k prohloubení vzájemné spolupráce,“ uvádí Ing. Jiří Novák, předseda představenstva Krajské zdravotní, a. s. …

Nemocnice Na Františku je příspěvkovou organizací městské části Praha 1. Je předním českým pracovištěm pro léčbu karcinomu prsu s největším počtem provedených operací prsu v Praze. Nachází se zde Sdružené onkologické centrum (SOC) ke Komplexnímu onkologickému centru (KOC) pražské Všeobecné fakultní nemocnice a Screeningové centrum kolorektálního karcinomu s onkochirurgickou poradnou.

Nemocnice poskytuje nepřetržitou zdravotní péči pacientům s problémy chirurgického, ortopedického či interního charakteru a dlouhodobě nemocným. Provozuje také řadu odborných ambulancí a poraden. Její ortopedické oddělení s navazujícími rehabilitačními službami je pro svou kvalitu vyhledávané i vrcholovými sportovci. Chirurgické oddělení bylo v roce 2016 ohodnoceno časopisem Týden jako nejlepší v Česku. Cílem všech zaměstnanců nemocnice je poskytovat nejkvalitnější zdravotní péči za užití nejmodernějších léčebných postupů při zachování komfortního a důvěrného prostředí menší nemocnice. Důraz je kladen na…

Společnosti Samostatná ordinace gynekologa s.r.o. a Pro Gyn s.r.o. vznikly s cílem poskytovat pacientkám všech věkových kategorií nepřetržitou léčebně preventivní gynekologickou a porodnickou péči.

PROFESIONÁLNÍ ZÁSADY Smysluplně oboustranně komunikovat, efektivně využívat znalostí a zkušeností a v krátké době dosahovat optimálních výsledků. Samostatná ordinace gynekologa s.r.o. je smluvním partnerem všech českých zdravotních pojišťoven. Pro Gyn s.r.o. není smluvním partnerem zdravotních pojišťoven – zajišťuje rozšířený servis, osobní nadstandardní služby a zdravotní péči nepojištěným klientkám. Svojí činností se obě společnosti navzájem doplňují a umožňují tak péči na špičkové úrovni Klademe velký důraz na individuální přístup ke každé klientce, pečlivý rozbor jejích potíží, detailní vyšetření a léčbu s využitím nejnovějších poznatků v oboru a metod klinické medicíny. Zásadní význam přikládáme komplexní preventivní péči včetně včasné diagnostiky nádorových onemocnění ženských orgánů.…

Navýšení plateb za státní pojištěnce bude využito na udržení výše úhrad poskytovatelům zdravotních služeb na úrovni dohod pro rok 2020 i jako motivace poskytovatelů zdravotních služeb k poskytování všech dočasně odložených zdravotních služeb, uvádí ministerstvo.

Vláda schválila novelu zákona, která zvyšuje platby státu za takzvané státní pojištěnce. Návrh teď půjde k zrychlenému projednání v parlamentu. Od 1. června letošního roku podle návrhu dojde k navýšení odvodu za jednoho státního pojištěnce za kalendářní měsíc o 500 korun, od 1. ledna 2021 pak o dalších 200 korun. Zvýšení plateb by při odhadovaném počtu necelých 6 milionů státních pojištěnců znamenal letos nárůst státních výdajů o zhruba 21 miliard, v příštím roce pak (oproti nulovému navýšení) okolo 50 miliard korun. Pokud se bude významně měnit počet státních pojištěnců kvůli nárůstu nezaměstnanosti, může se částka vydávaná státem měnit v řádu až stovek milionů korun, odhadují autoři návrhu. „Finanční podpora ze státního…

Studenti jsou proti návrhu úpravy zákona, která by měla mladé lékaře zavázat, aby pracovali až čtyři a půl roku po absolvování medicíny v ČR na jednom místě. Podle nich by taková novela mohla ještě prohloubit personální krizi v menších nemocnicích některých regionů, protože by mohli raději zvažovat například setrvání ve větších městech.

Návrh, který na konci února představil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), má pomoct řešit nedostatek lékařů v některých regionech. Jde například o Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj. Na vzdělávání mladých lékařů po dokončení lékařské fakulty by podle něj mělo dát víc peněz, ale absolventi medicíny by se museli zavázat, že z daného místa několik let neodejdou. Pokud by si to rozmysleli, museli by vrátit svůj příjem od státu. „Studentská komora novelu považuje za nepřijatelnou,“ uvedl mluvčí Studentské komory Rady vysokých škol Tomáš Hulínský. Podle něj by mohla ještě snížit atraktivitu některých míst, na kterých se mladí lékaři po…

Ministerstvo zdravotnictví si je díky datům od ÚZIS a projektu online dispečinku intenzivní péče jisté, že se nemocnice i ambulance mohou začít vracet k chodu podobnému běžnému provozu. Vydalo doporučení pro jednotlivé typy poskytovatelů zdravotních služeb.

Vývoj počtu denních přírůstků potvrzených případů onemocnění COVID-19 a počty hospitalizovaných pacientů s tímto onemocněním ke 14. dubnu odpovídají předpokladům a částečně jsou ještě mírnější. „Epidemii COVID-19 máme nadále pod kontrolou, zabránili jsme nekontrolovanému šíření. Vidíme, že v nemocnicích je v zásadě konstantní počet pacientů. Můžeme si dovolit začít obnovovat běžný provoz českého zdravotnictví,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na tiskové konferenci. „V ambulantní péči podle nás nebrání nic tomu, aby začala fungovat stejně jako v době před epidemií COVID-19. I nemocnice mohou začít standardně fungovat, samozřejmě za určitých podmínek vyčlenění kapacity intenzivní péče po konzultaci s příslušnými koordinátory.…

CHCETE BÝT V OBRAZE? Stáhněte si kompletní přehled pracovních nabídek a dalších zajímavých informací z oboru zdravotnictví v DUBNOVÉM vydání ZAMĚSTNÁNÍ ve ZDRAVOTNICTVÍ. K pravidelnému měsíčnímu odběru registrujte Váš e-mail v sekci NEWSLETTER v hlavním menu.

Po dobu koronavirové krize by mohli v českém zdravotnictví pracovat i ti zahraniční lékaři ze zemí mimo EU, kteří nezískali aprobační zkoušku. Počítá s tím návrh ministerstva zdravotnictví. O výjimce pro takového lékaře by rozhodoval poskytovatel, který ho chce zaměstnat.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha vznikl návrh nechat pracovat zahraniční lékaře a nelékaře bez aprobační zkoušky na podnět z nemocnic. „Vychází to z podnětu Nemocnice Na Bulovce a dalších. Je to velmi výjimečný režim po dobu nouzového stavu a tři měsíce po jeho skončení, aby si poté mohli čeští lékaři trochu odpočinout. Vždy je tam přímé vedení lékaře, který má specializovanou způsobilost,“ uvedl Vojtěch. Doufá, že to bude využito jen výjimečně. „Doufáme, že to nebudeme zásadně potřebovat, protože nemocniční kapacity, jak je máme dnes nastavené, jsou velmi dostatečné. Pro případ, že by došlo k výkyvu, chceme to umožnit,“ uvedl Vojtěch na tiskové konferenci vlády. Bližší podmínky popisuje důvodový zpráva k…

Výbor Společnosti pracovního lékařství publikoval předběžné stanovisko k podmínkám uznání nemoci COVID-19 za nemoc z povolání.

Při vytváření stanoviska výbor Společnosti pracovního lékařství vycházel z platných posudkových zásad. Upozorňuje, že není vyloučené, že se v dnešní mimořádné situaci rozhodne o jiných opatřeních. Základní podmínky pro uznání COVID-19 jako nemoci z povolání podle stanoviska jsou – propuknutí klinicky manifestní laboratorně potvrzené nemoci COVID-19 a - prokázání, že při výkonu povolání bylo prokázáno riziko nákazy. Nemoc z povolání tak může být uznána u nemocných, kteří prokazatelně přišli v inkubační době v zaměstnání do úzkého profesního kontaktu s jinou COVID-19 pozitivní osobou v době, kdy tato byla v inkubační době nebo nemocná. Pokud osoba (zdravotník) onemocněla klinicky manifestním onemocněním s laboratorně potvrzenou diagnózou COVID-19 a v inkubační době přišla prokazatelně v zaměstnání do úzkého profesního kontaktu s osobou (např. pacientem) s…